Praha, metropole s tisíciletou historií, se pyšní nejen obdivovaným architektonickým dědictvím a bohatou kulturou, ale také kvalitní pitnou vodou. Pražané ji vnímají jako naprostou samozřejmost, často ale vůbec netuší odkud a kudy k nim přitéká.
Zdroje pitné vody pro hlavní město jsou tři - Vltava, Jizera a Želivka. Vodu z řeky Vltavy přeměňuje na vodu pitnou Podolská vodárna. Na zásobování celého systému se podílí asi z 12 %. Přibližně dvakrát tolik pitné vody, zhruba 25 %, dodává do Prahy úpravna vody v Káraném. Malé obci položené východně od Prahy, která zpracovává vodu z řeky Jizery a malý podíl mají i místní artéské vrty. Největším zdrojem, který zásobuje Prahu pitnou vodou, je vodní nádrž Švihov na řece Želivce. Voda z místní vodárny je v systému zastoupena v největší míře, přibližně 63 %.
Díky kombinaci těchto tří zdrojů se Praha může pyšnit pitnou vodou, která nejen, že splňuje nejpřísnější hygienické normy, ale i skvěle chutná. Naše hlavní město patří mezi metropole s nejkvalitnější pitnou vodou v Evropě.
Pražský vodovodní systém tvoří téměř 4,5 tisíce kilometrů potrubí a 120 tisíc vodovodních přípojek. Do rozsáhlého vodárenského systému patří i vodárenské objekty, jako jsou vodojemy, čerpací stanice nebo vodárenská věž na Děvíně, která slouží k vyrovnávání tlaku v potrubí. Pitnou vodou je zásobováno více než 95 tisíc zákazníků - tedy firem, institucí a rodinných i bytových domů - kteří za jeden rok spotřebují zhruba 90 mil. m3 pitné vody.
Myšlenku dopravy vody do míst, kde se jí nedostávalo, můžeme v Praze pozorovat již od 12. století. Ať už se jednalo o potrubí ze dřeva, kamene, keramiky či olova nebo jen o otevřené žlaby, vždy šlo o gravitační stavby, tedy takové, které přiváděly vodu samospádem. Mezi první pražské vodovody se řadí dřevěný michelský vodovod pro Vyšehrad z 12. století, vodovod pro Strahovský klášter z poloviny 12. století, který využíval pramenů v kopci Petřín, či olověný zbraslavský vodovod z poloviny 14. století.
Pro Pražský hrad se poté, co potřebám jeho dvora přestaly stačit místní prameny a studny, začalo hledat nové řešení zásobování vodou, což vyústilo v polovině 14. století ve stavbu sběrné nádrže, která shromažďovala vodu z pramínků vyvěrajících na okolních kopcích. Dřevěné potrubí z ní dovedlo vodu do kašny u Starého královského paláce. Za Rudolfa II. byl dokonce Hrad zásobován z rybníků u obcí Chýně a Hostivice, vodu přivádělo potrubí ze dřeva a pálené hlíny. Toto řešení vydrželo až do dvacátých let 20. století. Dnes už je Pražský hrad napojen na běžnou vodovodní síť.
... v Praze je nejvýše položeným vodojemem ten na Kopanině (393 m n. m.) a nejníže položeným vodojemem ten, který je přímo v Úpravně vody v Podolí (195 m n. m.)?
Pokud se chcete dozvědět víc, pokračujte dále...
